produkty

1-(2,3-Xylyl)piperazin monohydrochlorid, také známý jako 2,3-dimethoxyfenylpiperazin hydrochlorid, je chemická sloučenina s různými aplikacemi ve farmaceutickém výzkumu a vývoji.Tato sloučenina se primárně používá jako meziprodukt při syntéze různých bioaktivních molekul. Jedním z hlavních použití monohydrochloridu 1-(2,3-xylyl)piperazinu je jeho role při konstrukci molekul zacílených na centrální nervový systém.Začleněním 2,3-dimethoxyfenylpiperazinové části do molekul léčiva mohou výzkumníci upravit jejich chemickou strukturu, zlepšit jejich farmakologické vlastnosti a zlepšit jejich afinitu a selektivitu pro specifické receptory. Dále byl nalezen monohydrochlorid 1-(2,3-xylyl)piperazinu mít afinitu k různým neuronovým receptorům, včetně serotoninových a dopaminových receptorů.Tato vlastnost vyvolala zájem o její potenciální využití jako nástroje ke studiu a pochopení různých neurologických poruch a psychiatrických stavů.Zkoumáním interakcí této sloučeniny s receptory mohou výzkumníci získat cenné poznatky o základních mechanismech těchto stavů, což může pomoci při vývoji nových terapeutických intervencí. Výzkum také ukázal, že 1-(2,3-xylyl)piperazin monohydrochlorid vykazuje antimikrobiální aktivitu proti některým bakteriím a houbám.Tato schopnost vedla k jeho prozkoumání jako potenciálního prekurzoru ve vývoji antimikrobiálních látek.Úpravou jeho struktury nebo jeho začleněním do jiných molekul mohou výzkumníci potenciálně vytvořit silnější a účinnější léky pro léčbu mikrobiálních infekcí. Je důležité si uvědomit, že s 1-(2,3-xylyl)piperazin monohydrochloridem je třeba zacházet opatrně a při dodržování správných bezpečnostních protokolů.Znalost bezpečnostních listů a používání vhodných ochranných prostředků jsou nezbytné pro zajištění bezpečné manipulace a minimalizaci jakýchkoli potenciálních rizik spojených s touto sloučeninou. Souhrnně řečeno, 1-(2,3-xylyl)piperazin monohydrochlorid je všestranná sloučenina s významnými aplikacemi v farmaceutický výzkum.Jeho použití jako meziproduktu při syntéze léčiv umožňuje vývoj molekul s potenciálními terapeutickými aplikacemi v centrálním nervovém systému.Navíc jeho afinita k neuronovým receptorům a antimikrobiální vlastnosti z něj činí cenný nástroj při studiu neurologických poruch a infekčních onemocnění.Při práci s touto sloučeninou je však třeba dbát na bezpečnost a minimalizovat potenciální nebezpečí.